<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<!DOCTYPE document PUBLIC "-//CNX//DTD CNXML 0.5 plus MathML//EN" "http://cnx.rice.edu/cnxml/0.5/DTD/cnxml_mathml.dtd">
<document xmlns="http://cnx.rice.edu/cnxml" xmlns:md="http://cnx.rice.edu/mdml/0.4" xmlns:m="http://www.w3.org/1998/Math/MathML" xmlns:bib="http://bibtexml.sf.net/" id="id3996713">
  <name> Правоаголен декартов координатен систем</name>
  <metadata>
  <md:version>1.1</md:version>
  <md:created>2007/10/06 13:42:15.364 GMT-5</md:created>
  <md:revised>2007/11/10 05:17:40.217 US/Central</md:revised>
  <md:authorlist>
      <md:author id="lstefanovska">
      <md:firstname>Liljana</md:firstname>
      
      <md:surname>Stefanovska</md:surname>
      <md:email>liljana24@gmail.com</md:email>
    </md:author>
  </md:authorlist>

  <md:maintainerlist>
    <md:maintainer id="lstefanovska">
      <md:firstname>Liljana</md:firstname>
      
      <md:surname>Stefanovska</md:surname>
      <md:email>liljana24@gmail.com</md:email>
    </md:maintainer>
  </md:maintainerlist>
  
  <md:keywordlist>
    <md:keyword>апсциса</md:keyword>
    <md:keyword>координатен систем</md:keyword>
    <md:keyword>ордината</md:keyword>
  </md:keywordlist>

  <md:abstract>Се воведува правоаголен декартов координатен систем во рамнина</md:abstract>
</metadata>
  <content>
    <section id="id-588311891392">
      <name>ПРАВОАГОЛЕН ДЕКАРТОВ КООРДИНАТЕН СИСТЕМ</name>
      <para id="id3934244"><term>Правоаголен декартов координатен систем</term> или накратко само <term>правоголен координатен систем</term> во рамнина се дефинира преку две бројни оски кои се меѓусебно нормални. Едната оска е хоризонтална и се нарекува <term>апсциса</term> или 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оска, а втората оска која е нормална на 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оската е <term>ордината</term> или 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оска. Пресекот на двете оски е во точката 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>O</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{O} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> која се нарекува <term>координатен почеток</term>. На оските се определува единечна точка 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>E</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{E} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>, што значи дека 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mover accent="true"><m:mstyle fontstyle="italic"><m:mrow><m:mtext>OE</m:mtext></m:mrow></m:mstyle><m:mo>¯</m:mo></m:mover><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mn>1</m:mn></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ {overline  { ital "OE"}} =1} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>. Постојат координатни системи во кои оските не се меѓусебно нормални и зафаќаат произволен агол, а исто така и отсечките кои се земаат за единечни на двете оски може да се со различни должини. Понатаму, кога ќе зборуваме за координатен систем ќе се мисли на правоаголен координатен систем со еднакви единици на двете оски. Правоаголниот координатен систем се нарукува и декартов во чест на францускиот математичар и филозоф Рене Декарт (Rene Descartes (1596-165)) или картезиев координатен систем изведен од латинското име на Декарт-Cartesius. </para>
      <para id="id5134904">Нека 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math><emphasis/> е произволна точка од рамнината. Од точката 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math><foreign/> се спуштаат нормали до координатните оски и точките <media type="image/wmf" src="graphics1.wmf"><param name="height" value="24"/><param name="width" value="25"/></media> и <media type="image/wmf" src="graphics2.wmf"><param name="height" value="24"/><param name="width" value="28"/></media> се пресеци на тие нормали со координатните оски (Сл. 2. 1). Бројот 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mover accent="true"><m:mstyle fontstyle="italic"><m:mrow><m:msub><m:mtext>OM</m:mtext><m:mstyle fontsize="8pt"><m:mrow><m:mn>1</m:mn></m:mrow></m:mstyle></m:msub></m:mrow></m:mstyle><m:mo>¯</m:mo></m:mover></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x= {overline  { ital "OM" rSub { size 8{1} } }} } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> се нарекува апсциса на точката 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> а бројот 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mover accent="true"><m:mstyle fontstyle="italic"><m:mrow><m:msub><m:mtext>OM</m:mtext><m:mstyle fontsize="8pt"><m:mrow><m:mn>2</m:mn></m:mrow></m:mstyle></m:msub></m:mrow></m:mstyle><m:mo>¯</m:mo></m:mover></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y= {overline  { ital "OM" rSub { size 8{2} } }} } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> е ордината на точката 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> и се пишува 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>M</m:mi><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mi>x</m:mi><m:mi>,</m:mi><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M \( x,y \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math>. Парот реални броеви 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mi>x</m:mi><m:mi>,</m:mi><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ \( x,y \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> е подреден и неговите компоненти се нарекуваат <term>координати</term>. Тоа значи дека 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>x</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> е првата координата (апсцисата) на точката 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>, а 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>y</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> е втората координата (ординатата). Према тоа на секоја точка 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> од рамнината еднозначно и се определува подреден пар реални броеви 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mi>x</m:mi><m:mi>,</m:mi><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ \( x,y \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> и обратно, на секој подреден пар реални броеви 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mi>x</m:mi><m:mi>,</m:mi><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ \( x,y \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> му се придружува една и само една точка од рамнината 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>. Затоа секоја точка 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mi>M</m:mi></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{M} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> од рамнината се идентификува со нејзините координати 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mi>x</m:mi><m:mi>,</m:mi><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ \( x,y \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> и со координатниот систем во рамнина се определува еден дводимензионален простор 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mrow><m:msup><m:mi>R</m:mi><m:mstyle fontsize="8pt"><m:mrow><m:mn>2</m:mn></m:mrow></m:mstyle></m:msup><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mrow><m:mi>R</m:mi><m:mo stretchy="false">×</m:mo><m:mi>R</m:mi></m:mrow></m:mrow><m:mtext>.</m:mtext></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{R rSup { size 8{2} } =R times R "." } {}</m:annotation></m:semantics></m:math></para>
      <para id="id5142605">
        <table id="id3952568">
          <tgroup cols="1">
            <colspec colnum="1" colname="c1"/>
            <tbody>
              <row>
                <entry>
                  <media type="image/png" src="graphics3.png"/>
                </entry>
              </row>
              <row>
                <entry>Слика 2.1 Правоаголен декартов координатен систем</entry>
              </row>
            </tbody>
          </tgroup>
        </table>
      </para>
      <para id="id5165342">Координатните оски ја делат рамнината на четири дела кои се нарекуваат квадранти. Во квадрантите координатите на точките се со следните знаци:</para>
      <para id="id3957137"><term>I</term> - квадрант: 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">&gt;</m:mo><m:mn>0,</m:mn></m:mrow><m:mi/><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">&gt;</m:mo><m:mn>0</m:mn></m:mrow><m:mi>;</m:mi></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x&gt;0,`y&gt;0;} {}</m:annotation></m:semantics></m:math></para>
      <para id="id4030264"><term>II</term> - квадрант: 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">&lt;</m:mo><m:mn>0,</m:mn></m:mrow><m:mi/><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">&gt;</m:mo><m:mn>0</m:mn></m:mrow><m:mi>;</m:mi></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x&lt;0,`y&gt;0;} {}</m:annotation></m:semantics></m:math></para>
      <para id="id4046059"><term>III</term> - квадрант: 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">&lt;</m:mo><m:mn>0,</m:mn></m:mrow><m:mi/><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">&lt;</m:mo><m:mn>0</m:mn></m:mrow><m:mi>;</m:mi></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x&lt;0,`y&lt;0;} {}</m:annotation></m:semantics></m:math></para>
      <para id="id4053391"><term>IV</term> - квадрант: 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">&gt;</m:mo><m:mn>0,</m:mn></m:mrow><m:mi/><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">&lt;</m:mo><m:mn>0</m:mn></m:mrow></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x&gt;0,`y&lt;0} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>. </para>
      <para id="id4045137">За сите точки од 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оската ординатата е 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mn>0,</m:mn></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y=0,} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> а за сите точки од 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оската вредноста на апсцисата 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mn>0</m:mn></m:mrow><m:mtext>.</m:mtext></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x=0 "." } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> Координатниот почеток е со координати 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>O</m:mi><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mn>0,0</m:mn><m:mo stretchy="false">)</m:mo><m:mtext>.</m:mtext></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{O \( 0,0 \)  "." } {}</m:annotation></m:semantics></m:math></para>
      <section id="id-21838236832">
        <name>Пример.</name>
        <para id="id5549398">
          <table id="id6780500">
            <tgroup cols="1">
              <colspec colnum="1" colname="c1"/>
              <tbody>
                <row>
                  <entry>
                    <media type="image/png" src="graphics4.png"/>
                  </entry>
                </row>
                <row>
                  <entry>Слика 2.2 Специјални прави во координатен систем</entry>
                </row>
              </tbody>
            </tgroup>
          </table>
        </para>
        <para id="id4029039">Сите точки со исти ординати 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mi>a</m:mi></m:mrow><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ \( y=a \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> лежат на права паралелна на 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{x - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оската, додека точките со исти апсциси 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mo stretchy="false">(</m:mo><m:mrow><m:mi>x</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mi>b</m:mi></m:mrow><m:mo stretchy="false">)</m:mo></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{ \( x=b \) } {}</m:annotation></m:semantics></m:math> се паралелни со 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">−</m:mo><m:mrow/></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y - {}} {}</m:annotation></m:semantics></m:math>оската. Точките со исти вредности на апсцисата и ординатата лежат на симетралата на првиот и третиот квадрант, т.е. за нив важи 
<m:math><m:semantics><m:mrow><m:mstyle fontsize="12pt"><m:mrow><m:mrow><m:mi>y</m:mi><m:mo stretchy="false">=</m:mo><m:mi>x</m:mi></m:mrow></m:mrow></m:mstyle><m:mrow/></m:mrow><m:annotation encoding="StarMath 5.0"> size 12{y=x} {}</m:annotation></m:semantics></m:math> (Сл. 2.2).</para>
      </section>
    </section>
  </content>
</document>
